Odborný dendrologický posudek stromů ve Slavonicích
Sběr podkladů pro tento posudek, průzkum lokalit a fotodokumentace stromů byly provedeny dne 22. ledna a 1. února 2021 zpracovatelem posudku.
Zadavatelé posudku Tento posudek byl vypracován na podnět občanů a návštěvníků města Slavonice. Zadavateli jsou MUDr. Veronika Kovář Matejová, Dens Caninus s.r.o., Horní náměstí 516, Slavonice a sdružení Mařížský park, z.s., P. Bezruče 223, Slavonice.
Zadání posudku 1) Posoudit stromy rostoucí v různých lokalitách města Slavonice - jedná se o jedince určené nebo označené k pokácení. Znalecky stanovit, zda jejich skutečný stav opravňuje požadavek k jejich odstranění. 2) Podle zachovaných artefaktů (pařezů, větví a dřeva) pokud možno posoudit stav již pokácených stromů a stanovit oprávněnost jejich odstranění. 3) Upozornit na případné rozpory záměru kácení stromů ve Slavonicích s platnými právními normami. 4) Posoudit stav výsadeb nových stromů za poslední roky.
Obecné údaje Posuzovány byly stromy rostoucí na různých místech města, zejména pak podél potoka a na náměstí Míru. Pozornost byla zaměřena především na stromy označené zeleným křížem, nastříkaným barvou na kmen. Posuzovány byly stromy rostoucí v liniích, v terénu dosud neoznačené, ale určené k pokácení dle doložené oficiální písemné a projektové dokumentace. Posuzovány byly pařezy, ležící dřevo a pozůstatky již pokácených stromů na různých lokalitách. Z dochovaných artefaktů byl v maximální možné míře stanoven jejich zdravotní stav a stabilita před pokácením a určena pravděpodobná oprávněnost jejich odstranění. Dále byly posuzovány stromy rostoucí na různých dalších veřejných místech města, jež nijak označeny nebyly. Posouzen byl stav různě starých výsadeb mladých stromů na několika lokalitách, se zaměřením na kontrolu provádění povýsadbové péče, její správnost nebo absenci. Podrobné nebo zběžné prohlídce byly podrobeny zhruba dvě stovky stromů, rostoucích na veřejných místech na celém území města Slavonice, u řady z nich byla pořízena různě podrobná fotodokumentace. Největší pozornost byla věnována stromům určeným k pokácení a neoznačeným stromům ve špatném zdravotním nebo veřejně ohrožujícím stavu.
Popis zjištění na jednotlivých lokalitách
Park u potoka Lokalita je klidovou zónou města, velmi hojně využívanou k rekreačním a relaxačním účelům obyvatel všech kategorií a věku. Je také významnou, důležitou a dopravně bezpečnou migrační linií mezi centrem a okrajem města.
Na pravém břehu potoka roste různodruhové stromořadí a dále samostatně rostoucí stromy. Několik z nich je označeno zeleným křížem na kmeni, jedná se zejména o: lípy srdčité (Tilia cordata), javory kleny (Acer pseudoplatanus), olši lepkavou (Alnus glutinosa).
Některé z označených stromů mají drobné vady: neodborně provedený ořez větví, několik let starý pahýl po námrazou odlomeném terminálním vrcholu, různě silné suché větve v koruně, různě velký růstový náklon, nízké dělení hlavního kmene na kmeny dílčí, tlakové dělení, nežádoucí výmladky na kmenech atp. Vesměs jde o vady, které nejsou prvkem ohrožujícím provozní bezpečnost a žádnou měrou nesnižují biologickou a krajinotvornou hodnotu daného stromu a stromořadí. Vesměs jde pouze o vady estetické, jež nemají ani důvod k opravě. Jiné je možno napravit drobným odborným arboristickým zásahem: zdravotním, výchovným nebo redukčním ořezem. Křížem je zde také označeno několik zcela bezvadných, mladých, zdravých a stabilních stromů, s vysokou biologickou a estetickou hodnotou. U nich nebyla shledána žádná degradující vada a jejich určení k pokácení nemá žádné racionální dendrologické zdůvodnění. Jde o stromořadí, které by kácením bylo bezdůvodně a nezákonně narušeno a poškozeno.
Březové stromořadí Na levém břehu potoka roste dvojřadé jednodruhové stejnověké stromořadí, tvořené břízou bradavičnatou (Betula verrucosa), počet stromů je 95 ks. Věk stromořadí lze stanovit zhruba na 50 let. V měsíčníku Slavonické novinky z ledna 2021 je na první straně uvedeno, že celá tato alej bez výjimky je určena k pokácení. Několik jedinců má nepatrně sníženou stabilitu dělením hlavního kmene na kmeny dílčí, několik jedinců má v minulosti námrazou nebo vichřicí odlomený vrchol, většina stromů má v koruně různé množství suchých větví malých průměrů, většina má drobný až větší růstový náklon. Zlomy a přítomnost suchých větví lze snadno odstranit odborným arboristickým zásahem. Náklon nebo nízké dělení není nikde v takové míře, aby jej bylo nutno řešit. Zhruba u tří jedinců lze provést drobnější odlehčovací ořez jedné části koruny. Naprostá většina stromů má bezvadný charakteristicky jednokmenný vzhled, vynikající zdravotní stav, vysokou provozně bezpečnostní stabilitu, vysokou biologickou a estetickou hodnotu. Vzájemné boční vzdálenosti sousedních stromů jsou sice menší než by bylo vhodné, ale na druhou stranu tato okolnost zvyšuje estetickou hodnotu aleje. Toto hledisko pravděpodobně bylo záměrem zakladatele stromořadí. Jako celek je významným krajinotvorným prvkem, jenž ze Zákona právem požívá zvláštní stupeň ochrany. Znaleckým průzkumem ve stromořadí nebyl nalezen ani jediný strom, jenž by svým zdravotním stavem, sníženou stabilitou, poškozením, nebo jinou vadou splňoval podmínky k odstranění. Není žádný logický důvod k pokácení této aleje, ani žádného jedince v ní.
Skupina vrb u potoka Na dolním konci březové aleje roste skupina vrb bílých (Salix alba), všechny jsou označeny k pokácení. Skupina vyrůstá z jednoho místa, takže zjevně jde o výmladky zesílené do podoby kmenů, vyrostlé zhruba ze dvou starých pařezů. Původní pařezy již shnily a vymizely. U této dřeviny jde o normální a dendrologicky obecně známý proces. Kmeny se vzájemně rozklánějí třemi směry a s výškovým i hmotnostním přirůstáním se pozvolna jejich náklony zvětšují. Jeden kmen zde již v dolní části před lety praskl, jde zřejmě o následek váhy silné námrazy v koruně nebo následek vichřice. Náklon popisovaných stromů není doposud nebezpečný a ohrožující. Žádný se nenaklání směrem k frekventované pěšině u potoka, všechny váží opačným směrem do volného prostoru. Pádem těchto stromů tedy není ohrožen provoz ani majetek. Uvádím to přesto, že jejich nečekaný pád dosud nehrozí. Záměr jejich odstranění z bezpečnostního hlediska je neopodstatněný, z biologického a estetického hlediska je nežádoucí.
Stromořadí na horním okraji parku
Horní okraj parku sousedí s ulicí Petra Bezruče. Od jejího rohu směrem nahoru vedlo po okraji vozovky a cesty souvislé stromořadí 24 ks kulovitých javorů mléč (Aer platanoides ´Globosum´). Prvních 15 ks doposud stojí a nejsou označeny k pokácení. Souvislá řada 9 ks na horním konci stromořadí je vykácena. Jde výhradně o stromy u parcely domu č. p. 337, v ulici K. Čapka, kde dle sdělení kolemjdoucích občanů bydlí jeden z radních. Všechny stromy byly ve zhoršeném až špatném zdravotním stavu, ale přesto živé a vitální. Účel uceleného dekorativního stromořadí malokorunných stromů dosud plnily všechny bez výjimky. Z dochovaných zbytků a posouzení místních poměrů bylo možno určit, že mezi vykácenými byly stromy v nejlepším zdravotním stavu z celého stromořadí. Naopak mezi ponechanými zůstalo několik zcela, nebo téměř zcela odumřelých.
Plocha parku na pravém břehu potoka Na této ploše bylo vykáceno větší množství stromů několika druhů: - bříza bradavičnatá – 1 ks, zcela zdravá - střemcha hroznatá (Padus avium) – asi 4 ks, pravděpodobně zdravé až v mírně zhoršeném stavu, některé nakloněné - borovice vejmutovka (Pinus strobus) – 1 ks, mohutný živý strom s poškozeným vrcholem - jabloň obecná (Malus sp.) – asi 3 – 4 ks, živé kvetoucí a rodící stromy, v dobrém až špatném zdravotním stavu
Park mezi potokem a dolní stranou náměstí Lípa srdčitá označená k pokácení je poškozeným stromem, avšak její stav je možno zlepšit odborně provedeným ořezem koruny. Nejedná se o strom, jenž by měl být pokácen z dendrologického či bezpečnostního důvodu. Její kmen je rovný, její označení vzbuzuje dojem, že zájmem pokácení je získání rovného lipového kmene.
Stromořadí okolo potoka Na levé straně potoka rostou dvě skupiny lip srdčitých, které jsou pozůstatkem původního dvouřadého stromořadí, některé jsou označeny křížem k pokácení. Jedna je zcela suchá, ale křížem k pokácení označena není. Všechny stromy v této lokalitě byly v minulosti ořezávány tzv. „na hlavu“, později jistou dobu ponechány bez ořezu a ještě později jim byl neodborně proveden různě silný redukční řez korun, tzv. sesazení terminálů. Při revitalizaci koryta potoka u některých pravděpodobně došlo k různě velkému poškození kořenového systému na jedné straně, zpravidla na straně tahu. V současné době jsou veškeré ve zhoršeném, špatném až velmi špatném stavu. Jedná se o rozsáhlé následky neodborných ořezů, náklon po poškození kořenů, silné neodborné sesazení korun, vyhnilé kmeny, jednostranné koruny vážící do směru náklonu. Některé jsou z bezpečnostního hlediska ve znepokojivém stavu. Pokácení některých stromů v této lokalitě by možná mohlo být oprávněné. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stromořadí lemující vodní tok, s původním počtem vyšším než 10 jedinců, musí být před kácením provedeno posouzení vlivu kácení na krajinný ráz a na jeho základě teprve vystavit případné povolení ke kácení.
Náměstí Míru Na jedné straně náměstí roste alej 13 jedinců třešní pilovitých (Prunus serrulata ´Kanzan´) lidově zvaných „sakura“. Jde tedy o roubovance, jejichž silné kmeny navazují na korunu typickým prudkým zúžením v místě naroubování. Stromy rostou v okraji chodníku a opticky jej oddělují od vozovky. Nepravidelné mezery mezi jedinci prozrazují, že původně
zde těchto stromů bylo 17 – 20 ks, ale chybějící buď uhynuly, nebo musely ustoupit nějakému veřejnému zájmu. Také zde se jedná o stromořadí s více než deseti jedinci, na něž se vztahuje zvláštní právní norma. Stromy jsou stejného stáří, věk lze odhadnout na více než 40 let, zdravotní stav je vesměs zhoršený, ale vitalita je doposud uspokojivá. Všechny jsou zcela stabilní a každoročně bohatě kvetou a dobře regenerují po opakovaných redukcích okrajů korun. Pravidelné ořezy nejsou prováděny zcela odborně, ale nejedná se o vážné pěstební chyby, jež by stromy poškozovaly zásadním způsobem. Ze stop po odstraněných větvích lze rozpoznat, že některým v minulosti odumřely části korun. I v současnosti některé mají odumírající nebo zcela odumřelé části, což je u těchto dřevin v pokročilém věku běžné. Jeden má na jedné straně kmene rozsáhlou nekrózu bez kůry, avšak jeho biologickou a estetickou hodnotu to snižuje pouze nepatrně. Převyšuje jeho funkce jako součást dekorativního stromořadí. Některé nesou různě staré stopy poškození takového charakteru, které vyvolávají dojem záměrných pokusů o jejich zničení. Jeden strom má korunu napadenou dřevokaznou houbou troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) o čemž svědčí několik vyvinutých plodnic. Rozsah napadení zatím není tak velký, aby strom zásadně odumíral nebo se stal provozně nebezpečným. Bude vhodné ořezem odstranit kosterní větve s plodnicemi houby. Žádná ze sakur není v takovém zdravotním a provozně bezpečnostním stavu, aby její vykácení bylo oprávněné nebo dokonce nutné. Stromořadí jako celek je významným historicky typickým a estetickým prvkem Slavonic.
Ulice Nádražní - od křižovatky k nádraží Na rohu ulice, v parčíku před hostincem, byl pokácen jeden jírovec maďal (Aesculus hippocastanum). Strom byl vitální a stabilní. Jeho odstranění ze skupiny stromů téhož druhu nedává zjevný smysl v kontextu s tím, že v uvedené skupině byly ponechány různě silně poškozené, nevhodně rozvětvené, přetížené a jinak nestabilní stromy. V korunách jsou zachycené odlomené vrcholy nebo suché větve hrozící pádem, na kmenech velké vyhnilé rány, nízké zatékavé tlakové dělení a řada jiných defektů.
V úseku Nádražní ulice od křižovatky k altánu, bylo vykáceno 12 ks lip srdčitých. Tím zaniklo souvislé stromořadí s více než deseti jedinci. Takový zásah může být proveden pouze na základě souhlasného stanoviska nadřízeného orgánu ochrany přírody, a sice po posouzení vlivu kácení na porušení krajinného rázu. Pokud je mi známo, tak Město Slavonice takovým vyjádřením nedisponuje. Průzkumem fotografií, pařezů, pilin, větviček a dalších artefaktů jsem zjistil, že vesměs byly pokáceny stromy živé, velmi vitální, ani v jednom případě nešlo o strom odumřelý. Stromy měly krátké kmeny a malé koruny, šlo tedy o stromy pravidelně ořezávané stylem „na hlavu“. Některé měly menší středovou hnilobu kmene, což je běžný znak stromů dlouhodobě ořezávaných tímto stylem. Všechny měly neporušený, zdravý a silný kmenový plášť, jenž jim zajišťoval spolehlivou stabilitu a provozní bezpečnost. Koruny byly živé, tvořené stejnověkými adventivními výhony. Celkový vzhled stromořadí byl esteticky vysoce hodnotný, díky mladým výhonům působil mladistvě. Jednalo se o prvek krajinotvorně, biologicky a esteticky cenný. V zadní části stromořadí naproti nádraží byl pokácen jeden jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Neodborně byl pokácen na protější lípu, kde došlo k polámání jejích větví. Jednalo se o zdravý jednokmen normálního vzrůstu, což bylo možno posoudit dle fotografie a také tří změřených a popsaných pilařských výřezů, složených na místě. Kmen stromu byl naprosto zdravý, rovný a hodnotný. Odstranění tohoto stromu si lze vysvětlit pouze tím, že byl pokácen výhradně v zájmu o získání kvalitního dřevařského sortimentu.
Stromořadí mezi nádražím a hřbitovem V tomto prostoru původně rostlo stromořadí asi 13 - 15 ks javorů mléč (Acer platanoides), vysazených do tvaru širokého „U“. Do současnosti se zachovalo 10 jedinců, z nichž nyní byly pokáceny 2 kusy a 2 mají nastříkaný kříž, jako ostatní stromy určené k pokácení. Dřevo a větve pokácených stromů již byly odklizeny, ale podle pařezů a dalších dokumentů lze prohlásit, že šlo o stromy, jež rozhodně nebylo nutno kácet. Bylo nanejvýš nutno je ponechat a pouze upravit koruny odborným ořezem. Stejně jsou na tom i dosud stojící dva stromy s křížem na kmeni. Také zde se jedná o stromořadí velikých stromů s více než 10 jedinci, takže i zde před kácením bylo nutno vyžádat posouzení vlivu na krajinný ráz. Jsem si téměř jist, že pokud by o tento dokument byl nadřízený orgán ochrany přírody požádán, souhlasné stanovisko s kácením by uděleno nebylo.
Ostatní lokality města Prohlédl jsem mnoho desítek stromů na dalších místech města, další označené stromy jsem nalezl na ulici S. Čecha u hotelu Hubert a u dětského hřiště: - hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) – 2 ks, rostou v linii stromů stejného druhu, dlouhodobě řezané stylem na hlavu, stromy se zbytkovou vitalitou - kulovitý javor mléč – 3 ks u hřiště, živé stromy se sníženou vitalitou, rostou ve skupině s dalšími neoznačenými stromy srovnatelné kvality
Neoznačené stromy Zběžnou prohlídkou ostatních stromů jsem ve městě nalezl čtyři neoznačené stromy, jejichž stav je ohrožující. Provoz a bezpečnost v jejich okolí je ohrožen nečekaným pádem suchých větví až do síly 15 cm a značné délky. Jinde jde o nebezpečí pádu hmotných částí v řádu tun, nebo dokonce pádu celého stromu. Zasaženy by byly frekventované vozovky, nadzemní elektrické vedení, chodníky a přechod pro chodce. Dále jsem nalezl neoznačený dlouhodobě odumírající strom na frekventovaném stanovišti, jehož stav je silně ohrožující pro chodník, vozovku a sousední stavby. Zde hrozí nenadálý pád velkých a hmotných částí koruny, která je z poloviny odumřelá již několik let. Hmotné suché větve jsou pokryté plodnicemi dřevokazné houby, je na nich sloupaná kůra a řada drobnějších větví se již v minulosti samovolně odlomila. Tento strom měl být z bezpečnostních důvodů pokácen zhruba před dvěma lety. Nalezen byl také jeden neoznačený strom, jenž je zcela suchý již několik let.
Nalezeno bylo také souvislé stromořadí vzrostlých lip srdčitých, jež byly před několika lety velmi vážně poškozeny až znehodnoceny nadměrným neodborným ořezem korun. Byla jim provedena tzv. dekapitace, tzn. nadměrné odstranění vrcholů. Odřezány byly velké, silné části a byl zcela změněn jejich habitus i charakter stromořadí. Takový zásah odporuje Zákonu 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §87, ods. 2e, 3d. Zdeformované koruny nyní bujně regenerují a stabilita poškozených stromů tím každoročně klesá.
Výsadby mladých stromů Na různých místech jsem prohlédl větší množství výsadeb mladých stromů z posledních let. Zjištění tohoto průzkumu lze shrnout do následujících bodů: u všech chybí povýsadbová péče, výchovný řez, nejsou odstraněny štítky a pásky ze zahradnictví (místy již zarůstají), nejsou odstraněny ani uvolněny nefunkční poutací prvky, takže mnohdy zaškrcují kmen,
nejsou odstraňovány nežádoucí výmladky. Vše naznačuje, že od výsadby se těmto stromům nevěnovala žádná povinná a nutná péče. Závěr a shrnutí posudku
Mezi posuzovanými označenými stromy a stromy určenými k pokácení dle jiné dokumentace, nebyl shledán ani jediný ve stavu znepokojujícím, ohrožujícím nebo dokonce havarijním. Znamená to, že ani jediný nebyl shledán v takovém stavu, aby jeho pokácení mohlo být oprávněně zdůvodněno aktuálním bezpečnostním rizikem, tzn. špatným zdravotním stavem.
Ve městě byly nalezeny neoznačené nebezpečné, silně poškozené, nebezpečně nakloněné a dokonce jeden zcela uschlý strom.
Vykácením označených stromů v parku u potoka, by došlo ke snížení biologické, estetické, krajinné, rekreační a dalších funkcí této lokality zhruba o 70 %.
Dle sdělení vedení města byly stromy ke kácení vybírány nezávislými odborníky, kteří nebyli nikým ovlivňováni. Ve světle tohoto tvrzení je pozoruhodné, že ve stromořadí u ulice P. Bezruče, byly na jednom konci souvislé linie vykáceny stromy zdravé a na jejím opačném konci ponechány odumřelé.
Uvedená zjištění jsou důkazem, že stromy k pokácení byly vybrány odborně nezpůsobilým člověkem, některé zcela náhodně, bez logického vodítka, jiné možná na něčí ústní objednávku. Pokud ovšem stromy označoval člověk se znalostí dřeva a fyziologie stromů, tak lze logicky odhadnout, že prvořadým zájmem a záminkou ke kácení, byla možnost získání velkého množství atraktivní dřevní hmoty. Palivové dřevo z březového stromořadí bude kvalitní, zdravé, rovné, díky malému množství suků také dobře štípatelné. Bude ho velké množství na dopravně dobře přístupném místě, s krátkou vzdáleností dopravy ke spotřebiteli. Některé označené a pokácené stromy zas poskytnou kvalitní, zdravé a rovné pilařské výřezy. Silné kmeny sakur by mohly poskytnout velmi pěkné, kvalitní a nesmírně žádané dřevo pro truhlářské účely. Truhláři vyhledávají také kvalitní a rovné dřevo olšové či javorové. O masivní lipové dřevo mají zájem řezbáři a včelaři, zpravidla nijak nevadí ani to, je-li kmen středově nahnilý či drobně vyhnilý. Uvedenou domněnku posiluje fakt, že ve městě byla na veřejném místě nalezena několik let již zcela suchá lípa, ale označena ke kácení není. Její kmen je ovšem slabý, krátký a dřevo již znehodnocené.
Veškeré výše uvedené druhy dřeva by vybrané označené stromy mohly poskytnout. Tento závěr potvrzuje pokácený jasan u nádraží, jehož odstranění sice nedává z dendrologického a bezpečnostního hlediska žádný smysl, ovšem jeho zdravý kmen byl na pilařské výřezy zpracován okamžitě po pokácení.
Znalecká zjištění zavdávají důvody k vyslovení podezření, že některé ze zjištěných a popsaných zásahů do veřejné zeleně, byly v minulosti i současnosti provedeny v rozporu s platnými právními normami.
Odborné poučení
Platí zahradnická zkušenost, že v městských aglomeracích se nově vysazené stromy zpravidla ujímají a prospívají podstatně hůře, než staré a třeba i poškozené stromy původní. Je to způsobeno kontaminací stanovišť chloridem sodným (a jiných solí) a ropnými produkty, vyčerpanou půdou a špatným vodním režimem. Starší strom má své kořeny ve větších hloubkách a snáze překoná suchá období. Mladé stromy mají kořeny mělké a po výsadbě nedostatečné, takže jsou zpravidla několik let po výsadbě zcela odkázány na umělé dotace zálivkové vody. Udržitelnost nových výsadeb na silně frekventovaných stanovištích je velice nesnadná a finančně náročná. Mladé stromy navíc musí čelit častým vandalským útokům, ale starší jim paradoxně zpravidla vystaveny nejsou. Další významnou překážkou výsadby jsou ochranná pásma podzemních i nadzemních sítí, výhledové poměry na vozovkách i křižovatkách a řada dalších. Na staré stromy se přímo nevztahují, ovšem v případě nových výsadeb správci sítí jejich právní zakotvení a praktické dodržení okamžitě uplatňují. Znamená to, že dobrý úmysl výměny starých stromů za nové, zpravidla vezme za své okamžitě po vykácení těch starých. Stanoviště následně zůstane bez stromů a další zeleně. Někdy je ozeleněno pouze mobilními prostředky s květinami, případně keříky. Také ty rychle podléhají útokům vandalů, nebo uhynou na zanedbání péče. Časem jsou pro vysokou finanční nákladnost zcela odstraněny a veřejná zeleň tak z dané lokality zmizí natrvalo.
Průkaz znalce: Posudek jsem podal jako znalec, jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích, ze dne 19. 7. 2011 pod zn. Spr 2310/2011, v oboru ochrana přírody, se specializací na dendrologii a posuzování dřevin. Prohlašuji přísežně, že při zpracování posudku jsem byl osobou nezávislou a posudek jsem vyhotovil při vědomí následků trestného činu křivá výpověď a nepravdivý posudek znalce. Text jsem vyhotovil na základě vlastních zjištění na místě a nebyl jsem nikým ovlivňován. Závěry posudku jsou výhradně výsledkem mých vlastních odborných znalostí a praktických zkušeností v oboru lesnictví, dendrologie, arboristiky, zákonů a práva.
V Želivě 3. února 2021 vypracoval: Miroslav Kohel, Želiv 189, 394 44